Suzuki SV 650S

Vidlicový, kapalinou chlazený dvouválec se Suzuki vyloženě povedl. Továrna připravila hned od počátku dvě verze motocyklu, klasického naháče s kulatým předním reflektorem a polokapotované esko se dvěma předními světly. Originální rám byl vyroben z duralových trubek velkého průměru, dvoustupňové sedlo zdobilo oba modely. Vepředu jste našli klasickou teleskopickou vidlici a dva kotouče s dvoupístkovou brzdou. Přístrojový panel se skládal ze dvou analogových „budíků“, otáčkoměru a rychloměru, doplněnými o digitální počítadlo kilometrů a zajímavě řešenou kontrolku rezervy paliva. Při prvním varování a zbytku čtyř litrů benzínu v patnáctilitrové nádrži se kontrolka nejprve rozblikala, když už zbývalo posledních půl druhého litru, rozsvítila se trvale. Zatímco rám šel ve stopách dvouválcového předchůdce modelu SV, Suzuki TL 1000 S, výrobce se díky menšímu motoru rozhodl nepoužít často kritizované přepákování zadního centrálního tlumiče, čímž se zlepšily jízdní vlastnosti stroje. Polokapotovaný model pak na první pohled připomínal svou větší sestřičku, SV 1000. I když na to svou štíhlou a pohodlnou stavbou „esvéčko“ nevypadá, může si to na silnici bez problémů rozdat i s mnohem silnějšími motocykly. Jeho maximální rychlost se umí vyšplhat až někam ke 210 km/h, a tak je s ním dobrá zábava i na silničním okruhu. I když rozbitá okreska není pro stroj to pravé, SV se tu zdaleka neztrácí. A když se smíříte s vyšším umístěním zadních stupaček, dá se říci, že ani jízda ve dvou není tomuto stroji na překážku. Výkon je dostatečný a do zatáček padá lehce, hodí se proto docela dobře i pro subtilnější dívky. Od prvního roku, kdy přišla do výroby, si ve světě vydobyla dobré obchodní postavení, k čemuž přispěla nejen její cena, která se už od počátku držela pod dvěma sty tisíci korunami, ale zajímavé bylo i její široké uplatnění. Od dojíždění do zaměstnání, přes delší výlety až ke sportovnímu vyžití.

Suzuki SV prošla za sedm let od zahájení výroby jednou zásadnější přestavbou. Stalo se tak v roce 2003. Motor dostal vstřikování namísto karburátorů, což přispělo ke zvýšení výkonu o víc jak 10 koní. To je zajímavý údaj, protože v tiskových materiálech Suzuki se v době představení nového modelu vůbec neobjevil, výkon tu byl deklarován jako stejný s karburátorovou verzí. V pásmu 4000 otáček se točivý moment zdvihl o 10 Nm. I když se staré zakulacenější SV stále líbilo a líbit nepřestává, také nový design šel s dobou. Hrany se přiostřily, motocykl dostal nový páteřový hliníkový rám s vyšší tuhostí, přední vidlice pak možnost nastavení. Polokapotovaná verze přišla s upravenou geometrií řízení a posazu jezdce. Stupňovité dvojité sedlo zůstalo zachováno. Změnil se však přístrojový panel, analogový otáčkoměr v horní části byl dole doplněn víceúčelovým digitálním displejem s ukazatelem rychlosti, ujetých kilometrů, času a ostatních doplňkových údajů. Suzuki našla své největší konkurenty hlavně u dalších dvouválců, jako například u Monsteru 620, Cagivy Raptor nebo nejnověji u Hyosungu Comet. Vidlicový dvouválec pak můžete najít i u fundura Suzuki V-Strom 650.